Příběh Kristýny

Slyšela jsem, že pracujete v Kačabě (pozn. Diakonie Západ: jedná se o bistro a kavárnu, kde zaměstnávají lidi se zdravotním znevýhodněním), co tam děláte?

Servírku. Je tam super parta lidí. Byla jsem tam tři dny na zkoušce, a to jsem byla taková nevrlá, protože jsem nevěděla, co a jak, ale pak mě naštěstí vzali. Více by mě bavilo dělat uklízečku. Třeba to jednou vyjde v Domově Radost. Nebo by mě bavilo uklízet v nějakém domově důchodců.

Když nejste zrovna v práci, co ráda podnikáte?

Ráda píšu příběhy. Nějaký příběh si představím a pak ho napíšu. Viděla jsem to u kamarádky a moc mě to zaujalo. Taky ráda plavu a koupu se. Chtěla bych jezdit na kole, ale teď nemám kolo. Baví mě uklízet. Když uklízím, tak občas něco nenajdu. (smích)

Taky si ráda upravuji vlasy. Zkouším si různé účesy z internetu pro krátké vlasy. Žehlit si vlasy neumím, bojím se, že si zepředu spálím obličej. (smích) No a taky se ráda líčím, používám make-up, pudr, tužku na oči a vždycky i něco na pusu.

Vaříte si? Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo?

Moc nevařím, protože na to nemám čas. Zvládnu připravit jednoduchá jídla a moučníky. Mám ráda těstovinový salát nebo miluju lasagně.

Jak dlouho už bydlíte v chráněném bydlení Můj 1+0 v Přešticích?

Teď to budou 4 roky. Předtím jsem byla v dětském domově.

Když jste sem poprvé přišla, jaké byly Vaše první dojmy?

Hned ten první víkend jsem si musela uvařit a já jsem nic neuměla. Neuměla jsem uvařit ani těstoviny. Tak mě to postupně zkoušeli učit a dnes už něco zvládnu.

Jak vycházíte se svými spolubydlícími, se kterými sdílíte budovu a zahradu?

Dobře, ale když přišel nový klient, měl silné záchvaty a já jsem se ho nejdříve trochu bála, ale teď už je úplně v pohodě a vycházíme se všemi. Teď bydlím s Michalkou, která je moc hodná. Když ji o něco poprosím, vždy mi pomůže a vyjde vstříc.

Jak vypadá Váš typický den?

Jedu do práce, dělám od 7 do 11. Pak si udělám oběd a koukám na televizi nebo mám jiný program. Občas si s Michalkou zapneme noťas a vyhledáváme si to, co nás zajímá. Když mám odpolední, tak přijedu domů ve 4 hodiny, a to je celý den zabitý. To si dáme s Michalkou kafe a už je skoro večer.

Pracujete v Plzni, takže denně musíte dojíždět. Jak to zvládáte?

Úplně v pohodě. Jezdím vlakem, autobusy jsou nespolehlivé. Jednou jsme stáli na zastávce autobusu a vůbec nic nepřijelo. Musela jsem zavolat do Kačaby, že nepřijdu. Bylo mi to hloupé a už nechci, aby se to opakovalo.

Co máte nejradši na pracovnicích v Můj 1+0?

Jsou strašně hodné, milé, vyjdou mi vstříc. Jednou jsem se se Zuzkou pohádala, ale pak jsem se jí omluvila a všechno je v pořádku. Nechtěla bych, aby žádná z nich skončila, jsou pro mě jako rodina.